Výtopna Rokytnice v Orlických horách
Výtopna pro lokomotivy v Rokytnici v Orlických horách, vznikající muzeum.
Stručný popis. Jednokolejná remíza v dispozici stání pro dvě lokomotivy za sebou.
V přístavbě kancelář a vodárna s technickým zázemím . Vystavěno v letech 1905/06 společností místní dráhy Doudleby - Vamberk - Rokytnice .
Ve vlastní remizovací části budovy zaujme prohlídkový kanál zachovaný v celé délce,včetně původních kolejnic Kladno 1905. Dodatečně byl vybaven rourami ústředního vytápění k ohřevu odstavených vozidel motorové trakce.
V sousedství kanálu je zajímavý detail k zásobování novodobého vytápěcího kotle ve sklepě. Uhlí se z vozu v remíze vysypalo k otvoru kterým samospádem sjelo ke kotli. Dalším původním prvkem remízy je téměř kompletní zařízení k odvodu kouře od lokomotiv tzv.dýmníky sestávající z plechového trychtýře a potrubí vycházející nad střechu budovy do dvou komínů pro každou uvažovanou odstavenou lokomotivu.Součástí je i ovládání uzavírací klapky drátovodem s pákou na stěně budovy.Na stěně budovy se nalézá i další součást vodního hospodářství a to mechanický stavoznak množství vody v nádrži, ovládaný plovákem. Vedle ukazatele je výklenek ve stěně , pravděpodobně pozůstatek stojanových kamen která kromě vytápění prostoru sloužila k sušení písku pro lokomotivy.
Ve stěně se dále nalézaly dveře spojující vlastní remízu s přístavbou, v současnosti zazděné.V plánu je jejich obnova.
Panty a kování vjezdových vrat a všechna okna hlavní budovy jsou původní bez podstatných úprav, stejně jako krov střechy.Pouze krytina je novodobá z šablon.Venku napravo u vrat se nalézá příruba potrubí přívodu páry od lokomotivy k pulzometru, což bylo jednoduché parní čerpadlo umožňující lokomotivě čerpat vodu bez použití vodárny,zde ale sloužilo k čerpání vody do nádrže vodárny , odkud voda samospádem tekla k vodnímu jeřábu před staniční budovou..
Téměř celá nadzemní část byla sešrotována,ale jinak je potrubí a armatury kompletní , a v dlouhodobém výhledu se počítá s jeho obnovou jako funkční technické památky , která umožní při nostalgických jízdách stylově doplnit vodu parní lokomotivě.
Přístavba výtopny sestává z původní kanceláře, později adaptované na nocležnu personálu.
Bohužel jsou tyto prostory momentálně v havarijním stavu díky letitému zatékání.
Nejvyšší částí přístavby je vodárna v jejímž patře se nalézá původní nýtovaná nádrž na vodu o objemu 31 m .Střechu vodárny dosud kryje původní pálená krytina. Parní provoz na trati byl ukončen v r.1967 a to už pouze v nákladní dopravě.Poté byl vodní systém udržován pouze z požárních důvodů a jako zdroj užitkové vody.Remíza byla využívána k deponování motorových vozů přes noc až do počátku 80.let a následně předána sekci údržby tratí jako deponie strojů a materiálu údržby.Tím také skončila pravidelná údržba budovy,která začala rychle chátrat..
Při výročí století provozu na trati Doudleby – Vamberk - Rokytnice r.2006 vznikla myšlenka chátrající budovu od ČD a.s. získat a postupně společně s městem Rokytnice zde vybudovat regionální muzeum nejen trati samotné ,ale celého podorlického regionu. V roce 2008 se dvouleté jednání města završilo úspěchem a budova je nyní jeho majetkem. Členové Letohradského železničního klubu zde odpracovali již několik stovek brigádnických hodin.Bylo nutno nejen celý prostor zbavit přebytečné vegetace,ale zejména na budově samotné započít s pomocí města zajišťovací práce na střeše k zamezení dalších škod.Dále vyměnit více než 80 kusů okenních tabulek, na což bylo spotřebováno přes 8kg sklenářského tmelu..Postupně pokračoval důkladný úklid vnitřních prostor , řada drobných oprav a nátěrů,tak aby ve dnech Anenské pouti 26 a 27.7.mohl být prezentován společný záměr vybudovat další turistický cíl a ukázat něco z bohaté historie našeho regionu. Členové LŽK
vlastní množství předmětů a materiálů vztahujících se k historii železnice, které vytvoří základ expozice. Dále byly zachráněny před likvidací i různé typy návěstidel a zabezpečovací techniky. Největším exponátem je parní lokomotiva 328.011, jejíž novodobá historie je spojena s tratí do Rokytnice a členy LŽK. Nyní je už pod střechou výtopny v dlouhodobé zápůjčce od
majitele,kterým je ČD a.s. Další vývoj renovace budovy závisí nejen na brigádnické práci ,ale jakjinak i na financích, k jejichž získání jsou průběžně osloveny nejen zdroje regionální ale i evropské.
Fotodokumentace nejen prací na budově, bude postupně aktualizována a doplňována.
